Říjen 2014

Ne a stále ne...

13. října 2014 v 21:28 | Jane |  Consideration
Teda řeknu Vám...donutit se k něčemu to je mi ale zážitek. Už dobře dva měsíce si říkám, že se dokopu ke kreativním činnostem a zpracuju tak 2 dárky k Vánocům. Smějte se, fakt, že jsou daleko těší i mě, ale vzhledem k tomu, že se znám a vím jak dlouho mi to trvá, jsem sama ze sebe už celkem na prášky :D. Nesnáším, když mám Vánoce řešit už teď, ale na druhou stranu, když ty nápady samovolně přicházej, byla by škoda je zahodit, no ne?
Abych byla přesná, sama nesnáším, když se za mě jakkoliv utrácí, takže dejme tomu, že nějakej ten chlap si asi fakt užije. Sama se teprv učím utrácet sama za sebe a řekněme, že je to zajímavý :D občas.
Každopádně. Mám v plánu hned několik kreativních zločinů :D Kromě dvou dárků, z nichž jeden bude z anime, takže tušovými popisovači, se kterými si zatím rozumím asi jako s počítačem, když se mu zrovna chce mi okořenit život. A druhý by měla být Michelle Mercier coby Angelika, což bude hukot asi sám o sobě, ale challenge accepted, takže směle (konečně!!!) do toho...(jo jasně, až po tom prvním...) A pak plánuju mučení svého grafického kamaráda tableta (jasně -u, ale to nevyzní tak jak má xD). Jenže...ono to takhle zní hrozně hezky, udělám tohle a tamto a bude to za chvíli hotový, ale ejhle. Jakmile mám volno, dělá, všechno možný okolo, protože se mi do toho jednoduše nechce. Lenost hadr. Tentokráte to je spíše takový stěžovací příspěvek což? Proto radši nebude moc dlouhý a zas půjdu něco dělat... ^^ a zasééé končíme videem, teď zas projednou muzikálovým... :)
Ten má pro mě hold vždycky svoje kouzlo, protože tenhle byl můj "vysněný" coby toho malého pucka co támhle kdysi snil...a sní dodnes :P xD

Slavíš, nebo čteš?

10. října 2014 v 21:51 | Jane |  Consideration
Juhů, tak error z minulého článku zjevně zažehnán. Kupodivu z podpory mi odepsali, skoro týden po článku zde, ale hold takovým stylem, že odpovědi na mou otázku se mi nedostalo. Nu což, ať si tu odpověď nechají. Podstatné je, že jsem se sem dostala.
Tedy, musím uznat, že design se odsouvá na dobu, kdy na něj bude víc času, ale neuteče...pokud teda dřív neuteče ona myšlenka. Hold je to tak, že práce baští víc než 8 hodin denně a pak se musí stíhat i "práce" okolo. A je devět a ani nevíte jak. I když nemůžu říct, že by mi na čase nějak zvlášť sešlo. Poslední dobou čím dál míň. Nevím zda to byl ten důvod, proč jsem teď k narozeninám dostala hodinky? Jako gomene lidi, ale já hodinky dobrejch 7 let minimálně nenosila a bylo mi bez nich fajn. Teď mám skoro pocit, že mám na ruce závaží, ale ani tak nemám potřebu je používat. Ale nosit je samozřejmě musím, aby se doma neurazili, že mi něco dají a já to nenosím. No jasně. Dalo by se namítnout, že třeba nevěděli co mi dát. Tak to jako pardon, tohle je snad první rok, kdy ze mě nezávisle padalo co by se mi hodilo, nebo co zrovna sháním, ale asi to nedopadlo kam mělo. Takže budu shánět dál. Fakt jsem si připadala nevděčně, ale co se dá dělat.
Ovšem, moje knihovnička se rozrostla o další dva tituly, což je bezva a mám z nich radost.
Jaké?
Nu konečně jsem se dočkala "Proroka", tedy třetího dílu "Hřbitovní královny" sama jsem si na něj brousila drápky v knihkupectví, ale musela jsem to pořád odsouvat a ejhle už nemusím. Tedy aby bylo tak trochu jasno, tohle je první "vysloveně duchařská" série, kterou čtu. První díl i přes trochu protahovaný děj zaujal, druhý už tak protahovaný nebyl, tak uvidím, jaký bude ten třetí a navíc teda s myšlenkou, bude něco dalšího? Jakože nejspíš jo. Vivat.
A druhý titul, poměrně známý, i když já se k němu dokopala už teď, a to zvlášť po tom, co jsem se o tom bavila s několika lidmi a říkali, že do toho půjdou taky. Tak jsem se nechala strhnout a titul "Hvězdy nám nepřály" už se hřeje v mé kabelce. Ne, film jsem neviděla, ale i na něj možná potom dojde. Tak trochu tuším co mám čekat, ale jsem zvědavá, zda mě to taky tak nadchne. No nevím, nechám se překvapit. Knihomol je hold otevřen mnoha možnostem děje. Nevím, co Vy, znáte? Četli jste?
Když už jsem u toho čtení, tak jsem teď spíš pohlcena dějem "The Mortal Instruments" sic jako ostuda, jsem nejdřív viděla film. Ale uznejme, Jamie C. Bower je v tom filmu fakt k sežrání *-* :D a teprve teď louskám knížku a zjišťuju jak moc je jiná, ale i tak mi to příjde zajímavé. Bohužel tenhle fakt mi ztěžuje skutečnost, že to čtu ve formě pdf. táákže mi to trvá dvakrát, možná třikrát tak déle. Alespoň mi to déle vydrží no :D.
Nu a když tu na sebe tak spokojeně práskám, tak proč to efektivně nezakončit?

Můj knižní deníček s obrovskými mezerami, po chybějcích zápiscích, které zaplňuji jen hodně pozvolna se nachází zde:


Což...zas bych to měla doplnit..ale hold..jindy je taky čas..xD