Únor 2014

Týden za týdnem

22. února 2014 v 21:17 | Jane |  Consideration
Nu tak jsem zas tu...uznávám, že na Kuromyu 2 zatím nedošlo, ale co není může být, pořád na mě smutně kouká z plochy a čeká až jsi ho pustím, což já si ho pustím...jednou. Snad brzo. Co se týče našich muzikálů jsem stále tak pozadu jak se ode mě dá čekat, a nehodlám s tím nic udělat, alespoň ne v dohledné době. Smutné, říkáte si? Možná ano, nemůžu říct, že by mě muzikály už nezajímaly, to bych lhala sama sobě, ale hold je to teď o něčem jiném.
Zapracovávání sebe sama je celkem fuška, když si chcete opravdu dát záležet. Vážím si toho, že mě přijali, tudíž udělám první poslední, abych je nezklamala. Možná proto jsem teď všechno ostatní odsunula na vedlejší kolej, jak se tak říká. Na jak dlouho? Dávám tomu měsíc, zda to tak bude, kdo ví. To hold ukáže Mistr Čas (občas pěkná svině), takže mi nezvýbá než se nechat překvapit a doufat, že při mě budou stát všichni, kterým na mě jakž takž záleží.
Je až zvláštní, jak Vás, respektive Vaši náladu, může ovlivňovat něčí přítomnost. Když víte, že je s Vámi v jedné budově, máte skoro vždy dobrou náladu a jakmile víte, že už odešel, nudíte se. A to i přesto, že není ve Vaší přítomnosti. Něco podobného jsem uznávám, ještě nezažila. Ani s osobou, do které jsem byla dlouho zakoukaná, či jsem si to myslela (ts..naivka) to takové nebylo. A na svou obranu říkám, že v něm (jo kupodivu je to chlap) fakt nevidím "něco víc"...možná právě proto mě to tak zaráží. Ale na druhou stranu je to pro mě někdo, kdo mi naboural moji sebeobranu a dokázal mi říct už tolik krásných a hřejivých slov, že si ho doopravdy vážím a jsem ráda, že s ním pracuju. Opravdu moc.
Nu a z jiného soudku...učím se nejen jak se zapracovat a neutrhnout si ostudu, ale jak by řekla má kamarádka, mít se ráda a občas si udělat radost :o) Ačkoliv moje svědomí vážně umí hryzat, tak jsem si ji udělala a teď jen netrpělivě čekám, až mi ta radost dorazí domů :) Což vzhledem k okolnostem bude až nejspíš na konci března, ale co už :D
Nu a co Vy, co nového? :P
PS: Boží další výtvor od Disneye :)) Viděli jste?

S Novým rokem, nový...postoj?

11. února 2014 v 15:20 | Jane |  Consideration
Well...nedopadlo to nejlíp co? :D Ten nadpisek prosím berte s rezervou, tak to dopadá, když člověk neví, co tam vlastně má napsat xD. Zase po takové době. Celá já. Ale zase...událo se toho celkem dost. Nevím, zda se dokopu k tomu, to tu vše rozepsat, protože ani nevím zda fakt chci, nebo ne.
S povídkou na přání jsem na neurčito skončila a nebudu v ní v dohledné době rozhodně pokračovat. Což ulevilo se mi, protože vymýšlet to pod i když drobným nátlakem nebylo nic moc. Takže-e hurá. Třeba se dokopu k tomu pokračovat ve své soukromé povídce, co píšu na blogspotu. Vždycky si říkám, že bych mohla něco napsat, ale potom na to zase nedojde. Znáte to. Děs, když se člověk vymlouvá sám sobě :D
Nejlepší zpráva je, že min. do konce roku je ze mě oficiálně zaměstnanec! Takže jsem si naivně myslela, že si trochu spravím nervy, ale ono ouha xD. Ale popravdě, šíleně se mi ulevilo a jsem šťastná, alespoň tak, jak to v tomhle stavu jde. Pohnula jsem se z místa, takže se hodně pomalu zase začleňuji do provozu vlastního bytí :)
Dlouhou dobu jsme se s mou bývalou spolubydlící nebyly schopné srovnat a dlouho jsme se hádaly. Lezlo mi to na mozek, proto jsem se rozhodla pokusit se to dát do kupy. Zda se nám to podaří udržet tak, jak jsme teď ukáže jen čas, ale doufám, že ano. Bohužel je to jako na vahách, (a to že jsem Váha v rom roli tentokrát nehraje :D), jednoho člověka získáte, druhého ztratíte. To, že jsem tím dřív hodně trpěla je fakt, ale trochu mě to přeci jen naučilo. Myslela jsem si, že jsem našla někoho, kdo rozumí mé hudební vášni o to líp, že ji se mnou sdílí...naivní to myšlenka to Vám povím. Pomohla jsem jí dostat se na koncert (coby VIP což byl taky celkem záhul), kam jsem sama chtěla a nemohla, a jak to dopadlo? Nejen, že naslibovala a nesplnila, to jsem kupodivu tak nějak čekala, už od chvíle, kdy jsem se dočkala žárlivé či závistivé scény, když se mi podařilo získat podpis Yuki-sama přes Ebay. Ale navíc řekne, že neví kdo je mým oblíbeným členem a různě se vymlouvá, že neměli to, co chtěla a když jsem argumetovala tím, že jsem říkala, že to může být cokoliv, "no oni toho tam celkově moc neměli"... místo toho aby rovnou uznala, že si buď nevzpomněla vůbec, nebo se ji prostě nechtělo. Jinak řečeno, jsem si opět natloukla svůj už tak omlácený nos. Bolelo to? Tentokrát skutečně ano, ale smutné na tom také je, že ona ani neví proč. Takže moje svědomí si říká, zda má vůbec smysl se tím nějak zaobírat? Kdo ví...
Aby to nebylo až tak deprézivní, včera jsem se podívala na Kuroshitsuji muzikál s českými titulkami (viděla jsem ho kdysi s anglickými) a musím uznat, že i přes mizernou náladu kvůli tomu, co jsem popsala v odstavci výše jsem se pobavila, takže díky překladatelské skupině za titulky. V dohledné době se chytám podívat i na druhý díl :) Rozhodně bych řekla, že oba budou lepší, než nový film na stejné téma z letošního ledna, u kterého se mi nelíbí ani trailer.
Učení japonštiny teď docela zamrzlo s tím vším, ale důležité je, že jsem začala. A věřím, že časem budu zase pokračovat. Nebo v to doufám. Zatím toho moc neumím, ale taky..kdo vymýšlel učebnice? Když jsem totální začátečník a jsou ve znacích tak se toho nejde moc naučit xD takže to beru sportovně a čerpám kde se dá. Posledně to byla kniha "O podstatě japonského jazyka" Moc hezky psaná, jen člověk musí fakt dávat pozor :D :)
Tím bych to dneska asi uťala a doufám, že se tu brzy zase ukážu :) I kdyby jen s nějakým krátkým článkem :)) Co Vy, jak se daří?
btw. BestAMVsOfAllTime mají fakt úžasná videa :))