
Tak jo, prázdniny jsou v tahu. Vlastně poslední "oficiální prázdniny". Jaký byly? No ironicky plné práce, respektive brigády. Zakončila jsem je fakt efektně, v muzeu bylo xx honorárních konzulů, pan kurátor byl spokojen, mě div neodpadly nohy po celém dni na podpatcích, stihla jsem se pohádat (ano opět) a zjistit jaká jsem mrcha a nevděčná kamarádka (no ano, zase). A článek zase píšu na poslední chvíli. Takže shrnutí? Poslední den stál za nic, respektive od šesti to stálo za nic. Nebýt kamarádek, které mě podrží a jsou jen 2, tak bych si fakt vysloužila kazajku.
Trefnej název písničky, vážně, na prázdniny mi nezbyde než jen vzpomínat s notnou dávkou nostalgie. Jen najít tu zpropadenou práci...