
Už jsem to tu jednou zmínila, ano v době, kdy jsem to ještě celé neviděla. To už jsem naštěstí napravila, tak se k tomu můžu vyjádřit naplno. Král Slunce, popravdě, docela mě baví pozorovat různé ztvárnění jedné a tentýž osoby. Ať už z našich či cizích muzikálů, nebo i z filmů a knih. No vážně, je na tom krásně vidět to, že každý si jej představuje jinak a portrétové předlohy se také nedrží každý. Potom máte skoro pocit, že se jedná o vymyšlenou postavu.
V našem muzikálu byl Ludvík vždy vedlejší postavou. Tady je on ten, jemuž se věnuje nejvíc pozornosti. A musím poznamenat, že si ji fakt zaslouží, jak pěvecky, tak herecky i jinak :D Ludvík, charismatický a okouzlující, s odpovídající povýšeností a egem jeho postavení. Jak jsem již zmínila, francouzsky umím maximálně poděkovat a možná i pozdravit, víc ani ťuk. Takže nebýt našich milých slovenských sousedů, neměla bych asi ani páru o čem zpívají, ale myslím, že anglické titulky bych snad našla. Víte jak, když něco chcete je několik cest jak k tomu dojít a je jen na Vás, kterou zvolíte a u hledání to platí několikanásobně :)
Teď tedy k muzikálu jako takovému. Scéna je velkolepá jak svou velikostí, tak kulisami. Není jich nijak přehnaně moc, ale stačí k dotvoření atmosféry venkova a paláce. Zkrátka vždycky víte, kde zrovna jste. Kostýmy...no je pravda, že mi občas přišly hodně extravagantní a někdy zase praštěné, ale zase...dovedete si představit Ludvíka v něčem obyčejném? To přece nejde dohromady. Ony přaštěné kostýmy má na "triku" králův bratr, kterým svým pohledem na situaci nejen pobaví, ale donutí k zamyšlení. Tanečníci a choreografie? To je jedna ze stránek co vážně obdivuji, ale nejen tady. Není to nic jednoduchého, ale jsou opravdu úžasní. Synchronizovaní a vůbec, máte pocit, že tam prostě patří, musí tam být.
Nu a písně? Snad úplné minimum písní má podobný hudební podklad, ale přesto to děj nijak nenarušuje. To je jedna z věcí, co v naší tvorbě umí fakt málo kdo. Je radost to poslouchat. Herci pobíhají i mezi diváky, takže nejsou omezeni jen na obrovské jeviště a máte je téměř na dosah ruky, sedíte-li v uličce. Standing ovations je také pojato jinak než u nás. Nejen, že diváci tleskají ve stoje, ale mají možnost se jít postavit přímo pod jeviště, pod své hvězdy. U nás k tomu prostor ani smýšlení zatím není. Jediné co můžete je se postavit a tleskat. Jasně, pod pódiem stojí hlavně Ti v první řadě, ale víte jak. Co ve mě zanechalo shlédnutí tohoto hudebního dílka? Spoustu pozitivních pocitů a požitek z hudby a textů písní. Pokud má někdo zálibu nejen v českých, ale i zahraničních hudebních dílech, rozhodně doporučuji shlédnout. Stojí to za to.
Teď se chystám schrastit záznam z francouzského zpracování Kleopatřina příběhu :) Až jej najdu a shlédnu, určitě napíšu.

Francouzské muzikály mě podobně jako ty německé dostávají do kolen. Možná ještě víc, když vůbec netuším, o čem se zpívá a francouzština je tak pěkný jazyk.