Duben 2012

Le Roi Soleil

27. dubna 2012 v 13:02 | Jane |  Musical

Už jsem to tu jednou zmínila, ano v době, kdy jsem to ještě celé neviděla. To už jsem naštěstí napravila, tak se k tomu můžu vyjádřit naplno. Král Slunce, popravdě, docela mě baví pozorovat různé ztvárnění jedné a tentýž osoby. Ať už z našich či cizích muzikálů, nebo i z filmů a knih. No vážně, je na tom krásně vidět to, že každý si jej představuje jinak a portrétové předlohy se také nedrží každý. Potom máte skoro pocit, že se jedná o vymyšlenou postavu.
V našem muzikálu byl Ludvík vždy vedlejší postavou. Tady je on ten, jemuž se věnuje nejvíc pozornosti. A musím poznamenat, že si ji fakt zaslouží, jak pěvecky, tak herecky i jinak :D Ludvík, charismatický a okouzlující, s odpovídající povýšeností a egem jeho postavení. Jak jsem již zmínila, francouzsky umím maximálně poděkovat a možná i pozdravit, víc ani ťuk. Takže nebýt našich milých slovenských sousedů, neměla bych asi ani páru o čem zpívají, ale myslím, že anglické titulky bych snad našla. Víte jak, když něco chcete je několik cest jak k tomu dojít a je jen na Vás, kterou zvolíte a u hledání to platí několikanásobně :)
Teď tedy k muzikálu jako takovému. Scéna je velkolepá jak svou velikostí, tak kulisami. Není jich nijak přehnaně moc, ale stačí k dotvoření atmosféry venkova a paláce. Zkrátka vždycky víte, kde zrovna jste. Kostýmy...no je pravda, že mi občas přišly hodně extravagantní a někdy zase praštěné, ale zase...dovedete si představit Ludvíka v něčem obyčejném? To přece nejde dohromady. Ony přaštěné kostýmy má na "triku" králův bratr, kterým svým pohledem na situaci nejen pobaví, ale donutí k zamyšlení. Tanečníci a choreografie? To je jedna ze stránek co vážně obdivuji, ale nejen tady. Není to nic jednoduchého, ale jsou opravdu úžasní. Synchronizovaní a vůbec, máte pocit, že tam prostě patří, musí tam být.
Nu a písně? Snad úplné minimum písní má podobný hudební podklad, ale přesto to děj nijak nenarušuje. To je jedna z věcí, co v naší tvorbě umí fakt málo kdo. Je radost to poslouchat. Herci pobíhají i mezi diváky, takže nejsou omezeni jen na obrovské jeviště a máte je téměř na dosah ruky, sedíte-li v uličce. Standing ovations je také pojato jinak než u nás. Nejen, že diváci tleskají ve stoje, ale mají možnost se jít postavit přímo pod jeviště, pod své hvězdy. U nás k tomu prostor ani smýšlení zatím není. Jediné co můžete je se postavit a tleskat. Jasně, pod pódiem stojí hlavně Ti v první řadě, ale víte jak. Co ve mě zanechalo shlédnutí tohoto hudebního dílka? Spoustu pozitivních pocitů a požitek z hudby a textů písní. Pokud má někdo zálibu nejen v českých, ale i zahraničních hudebních dílech, rozhodně doporučuji shlédnout. Stojí to za to.
Teď se chystám schrastit záznam z francouzského zpracování Kleopatřina příběhu :) Až jej najdu a shlédnu, určitě napíšu.

I´m a vampire

20. dubna 2012 v 20:41 | Jane |  Consideration
Jasně, všichni víme, že tenhle mýtus se táhne už z historie, co je na něm pravdy nikdo neví, jsou tu jen Ti, co tomu věří a Ti, co tomu nevěří. Poslední roky jsou plné upírů, nemyslíte? Nejdřív byla klasika, tedy hrabě Dracula, tomu jeho knižní populární prventsví asi už nikdo neodpáře. (Přiznejte se, kdo jej četl? :P). Pak přišla mánie z pod pera paní Meyerové s názvem Twilight. No nevím jak Vám, ale mě rozhodně třpitící se týpci zrovna dvakrát nevzali. Jediný díl, který podle mého stál za to, byl ten první, u kterého jsem se při čtení i slušně pobavila. Filmové zpracování je jiná káva, ale na to stejné brdo. Nuda. Nikdy jsem se netajila tím, že pana Roberta Pattinsona nemám zrovna v oblibě a sice zlatavý nádech očí mu možná sekne, ale jinak nic. V době, kdy paní Meyerová slavila úspěch, či možná i před ní a hlavně po ní, přicházely na trh další knihy na toto téma. Je jich mnoho, některé jsou známé, jiné ne. Tak třeba, taková Škola noci. Internát pro upíry s pubertálními sklony, kteří narozdíl od jinýho i stárnou, i když ne úplně. Vyšla z dílny (sester?) Castových. Je série ještě nedokončená, ovšem i tak populární, ale podle mého, pokud hledáte napínavou a hlavně vtipně psanou knihu, mohla by to být jedna z nich. Je fakt, že když přečtete první, chcete číst další a další :D ale na to ne všichni máme dostatek času, ovšem komu by se nelíbilo potkat okouzlujícího upířího básníka? Jasně, když si odmyslím určité skutečnosti z příběhu :D ale to je o něčem jiném. Chystá se i filmové zpracování, ale jak dopadne, to kdo ví. Další co znám, ale nečetla jsem je například Vampýrská akademie. Četl to někdo? Poreferuje, zda to za to stojí? :P
Nu a pak jsou Upíří deníky. Netuším, zda je knižní forma už dokončená (poučte mě, chcete-li :P), či se čeká na pokračování, ale uznávám, že jsem je nečetla, tak nějak (ano zní to sobecky) mě nezaujala obálka a nezajímalo mě o čem to je. Nedávno jsem při brouzdání internetem narazila hned na několik blogů za sebou zabývající se seriálovou verzí The Vampire Diaries a tak nějak z hecu, jsem si řekla, že se podívám na pár dílů a třeba příjdu na to, co na tom všichni tak "žerou." No a jak to dopadlo? Žádný fešák mého gusta a nejvíc mě vytáčela neznalost předchozích skutečností, které se nedozvíte zrovna brzo a pořád to není vše. I přes tuto nechuť jsem se zatím dopracovala do 11 dílů. Což je, vzhledem k okolnostem snad i rekord. A co, přišla jsem na to? Nepřišla. Teda zatím ne. Sympatie si 100% nezískal nikdo, i když svoji zvrácenost pro záporáky nepopírám, tak se asi bude muset víc snažit. Uznávám, že zobrazení upírů je o něco lepší a navíc narážka na Twilight mě přiměla k ironickému úsměvu.
Mezi další upírská fakta patří i anime Vampire knight, které vyšlo ze stejnojmenné mangy. A další a další jako True Blood, které znám jen podle názvu.


Co Vy, uchvátili Vás upíři?

Až za hranice...

15. dubna 2012 v 19:29 | Jane |  Musical

Státu, či hranice? Ne i ano. Už dříve jsem byla známa i úchylkám k jiné, než jen české tvorbě. A tato záliba se rozšířila hned do několika států. A pořád trvám na názoru, že máme coby divadelní tvorba stále co dohánět. Co do velkoleposti scén se musíme spokojit s tím co máme, to je jasné. Ovšem co se týče textových propracování, tak to v mnohých případech pokulhává. Totéž platí i v oblasti kostýmů a líčení a myslím, že o dost znatelnější měrou. Samozřejmě stejně jako oni, i my máme své jedničky, co se týče zpěvu. To je na názoru každého koho za ni považuje, o tom ani nemá smysl nějak diskutovat.
První cizojazyčný muzikál, který mě uchvátil, byla Elisabeth das Musical. Již z názvu je patrné, že se jedná o německou tvorbu, které jsem věnovala několik x článků a až mě popadne ten správný amok, klidně v tom budu pokračovat :D Co je na tom uchvacující? Krom života císařovny, její pohled na Smrt jako přítele, texty písní, melodie a pro mě hlavně samotná Smrt v podání Mátého. Fešák každým coulem a také komediant. Škoda jen, že ač se tomuto muzikálu dostalo už několika jazykových zpracování (kromě němčiny i maďarština či japonština a řada písniček byla přezpívaná i anglicky) tak toho našeho se asi nedočkám. A i kdyby ano, docela se obávám, že bych byla spíš zklamaná, protože by to do originálu mělo svým způsobem daleko. Jinak mezi další německé skvosty patří i německé Wicked, Rudolf Affaire Mayerling, Romeo und Juliett, Rebecca, nebo Tanz der Vampire a Mozart.
Další směr, který nabrala moje muzikálová záliba už byl o něco vzdálenější. A to Francie. Sice se tento jazyk neučím, ale naštěstí existuje víc muzikálových nadšenců, kteří holdují zahraničí a dali dohromady titulky. A řeknu Vám...v zahraničí je to v muzikálu samý fešák :D No vážně, to je úplná radost se na to dívat. A když to skončí máte chuť si to pustit znovu a jen se kochat. V Německu to je Máté a Uwe a tady zase Emmanuel Moire. V tomto případě by se mohli najít tací, co by mi odporovali, že Le Roi Soleil není tak úplně muzikál, ale já si za tím stojím. Přece i muzikál může být pojat humorně a zároveň vážně. Navíc melodičnost je úplně jiná a navazující, prostě parádní. Pojednává o životě Ludvíka XIV jinak známém jako král Slunce. A pak samozřejmě I francouzská Romeo at Juliette! Damien Sargue? To je taky zpěvák, kterého je nejen radost vidět, ale i poslouchat :P

Soumrak Bohů

15. dubna 2012 v 16:51 | Jane |  Mé oblíbené knížky
Autorem této knihy je Colin Falconer. Je to jeden z mých úlovků z Levných knih. A ano, je jeden z mnoha. Narazila jsem na ni zcela náhodně a rozhodla se, že si ji musím přečíst. Ačkoliv v době, kdy toto píšu, nemám knihu ještě úplně přečtenou, rozhodla jsem se ji zmínit. Pojednává o příběhu královny Kleopatry. Je to románově pojaté, ale ne nějak přeslazeným způsobem, spíše naopak...pro lidi z nižší věkové kategorie bych ji asi nedoporučila :D Líbí se mi nejen neotřelý způsob, ale také to, že je zde Kleopatra brána nejen jako panovnice, ale i jako žena, která ač se tváří nepřístupně má své potíže. Antonius vylíčen jako milovník vína a orgií, jemuž podlehlo už mnoho žen, oproti němu Caesar jako imperátor s chladnou hlavou.
Jelikož to není první kniha na toto téma, těším se i tím, že můžu porovnávat jedno s druhým, což je nejen zajímavé, ale občas i zábavné. Doporučila bych ji asi všem, komu učarovala tato egyptská panovnice stejně jako mě... :)

"Později budeme mít mnoho času ležet mrtví,
přesto těch několik málo let, které nyní máme,
žijeme bídně." (Sapfó)


Princezniny deníky

15. dubna 2012 v 16:28 | Jane |  Mé oblíbené knížky
Ano, vím, že tyto knihy už tu jednou byly, ale v rámci aktualizace jsem se rozhodla předchozí článek smazat a napsat jej znovu. Bude vypadat líp a navíc bude aktuální. Autorkou těchto možná lehce pubertálních románů je Meg Cabotová. Bohužel musím konstatovat, že i přes popularitu těchto knih u nás první díly série už horko těžko seženete. Já sama mám ten problém a dva díly mi chybí, tak prolézám antikvariáty s nadějí, že na ně někde natrefím a ono nic. Knihy jsou to, pro mě velice poutavě psané a pobavím se u nich. Co se týče filmového zpracování, mám ráda pouze první díl, onen druhý (s podtitulem "Královské povinnosti") je nezvedená slátanina nečeho, co se ani vzdáleně nedrží příběhu. Dílů ságy je už 10, z nichž poslední vyšel nedávno.

- Seznam dílů -
  1. Princezniny deníky
  2. Zamilovaná princezna
  3. Povinnosti princezny
  4. Princeznám sluší růžová
  5. Princezna v zácviku
  6. Princezna na večírku
  7. Princezna nad propastí
  8. Místo pro princeznu
  9. Princezna Mia
  10. Navždy princeznou

Uznávám bez mučení, že poslední díl (zatím poslední, či úplně poslední??) jsem četla jedním dechem a naprosto nadšená. Možná je to tím, že jsem něco tak oddychového a zároveň napínavého dlouho nečetla. Michael Moscovitz je naprosto úžasná osobnost jak filmově, tak hlavně knižně :D už vážně dlouho jsem se u žádné z knížek tak nebavila a rozhodně to stálo za to. A myslím, že to rozhodně nebylo naposledy :) Které díly mi chybí? Princeznám sluší růžová + Princezna v zácviku. A řeknu Vám, jestli je někdy seženu, budu fakt ráda.
- Vaše názory? -

7. 4. 2012

14. dubna 2012 v 0:48 | Jane |  Další muzikály
Po dlouhé dlouhé době jsem navštívila divadelní svět. Bohužel kvůli škole jsem byla nucena jen pozorovat jak přibývají fotky z akcí, vznikají či opět přicházejí obnovené muzikály a sama se jen věnovat tomu, co si žádá studium. Navštívila jsem ho hlavně díky kamarádkám, které na mě nezapomněly a stále se spolu bavíme. Mrzelo mě jen, že druhá z nich jet nemohla, ale doufám, že se nám podaří jednou jet na něco společně. Poznala jsem tak novou tvář a oběma za tuto cestu ze srdce děkuji.
A co že jsem to navštívila? Muzikál Quasimodo. Přiznávám, že z počátku jsem se docela obávala jestli to nebude něco na styl "Davidovských muzikálů", které se mi (kromě těch zajetých jako jsou 3M, Kleopatra apod.) začaly pomalu zajídat svou stejnotvárností (klidně si mě za to ukamenujte), ale nebylo. Tvorba jiných autorů je hold znát. A jsem za to ráda.

A kdo nám tedy hrál?

QUASIMODO - Tomáš Trapl - 10*/10
- naprosto bezkonkurenční, úžasný výkon. Jeho ztvárnění v každém muzikálu má jistý nádech, ale je vidět, že tuhle roli si skutečně od srdce užívá. Pěvecky snad nikdy zklamat nemůže a myslím, že titul nej českého muzikálového zpěváka mu právem patří. Osobně je vždy svůj, milý a je s ním legrace. Podle mého paráda. A úvod do druhé půle? Přes smích, jsem měla docela problém zapojit se do sborového bimbání diváků :D Dokonalé momentky, ale i vypjaté chvíle, jednoduše není důvod mu jeho roli nevěřit.