Me &...

4. února 2010 v 9:30 | Jane |  Mé úvahy
...moje úchylky, jinak řečeno věci, o které se zajímá má malá dušička. Víte, dost dlouho jsem váhala, zda tenhle článek vůbec napsat a tak, a došla jsem k názoru, že když to udělám, tak se nic nestane. I s ohledem na to, kolik lidí ho vážně celý přečte, protože počítám, že bude asi hodně dlouhý. Vím, bude to znít divně, ale mít za koníček jen a jen muzikály by mi přišlo asi až příliš omezené. Háček je jen v tom, že mé záliby se v určitých směrech hodně rozcházejí...tím myslím opravdu hodně. Ovšem jsem, jaká jsem.
Víte uznávám, že když jsem s blogem začínala, ani jsem si nemyslela, že se s ním dostanu až sem. Zakládala jsem si ho, protože mi to připadalo jako skvělá malá zkušenost s tím, jak oslovit okolí. Netušila jsem ani v nejdivočejších snech, že vydrží tak dlouho. Zda se mi to podařilo musíte posoudit Vy. Ovšem i za tu dobu si moc dobře vzpomínám na ten omezený přístup, který jsem k okolním blogům měla. Hlavně proto, že se velká většina z nich zabývala jen jedním tématem, tak jsem si tak nějak automaticky toho člověka co onen blog, či stránky, tvořil zařadila k oné zálibě, k onomu tématu a dál jsem to nijak neřešila. Když se nad tím zamyslím teď, bylo to dost...krátkozraké. Zajisté to mělo své přičiny, vím o nich, ale těmi se zabývat nebudu.
Samozřejmě jednou z mých "úchylek" jak jsem to nazvala, jsou muzikály. Dlouhou dobu to byly jen ty české, zacož se doteď stydím. Jasně, každý objevujeme nové a nové věci a vůbec, ale i tak. Když jsem byla malá, oblíbila jsem si ústřední písničku z Kleopatry, kterou jsem často slýchávala v rádiu, ale tak nějak jsem tušila, že neuzrál čas, abych to představení viděla. Ten přišel až o x let později. Paradoxně byl až třetí, ale na tom už nijak nesejde. Spolu s muzikály samozřejmě souvisí i Ti, co v nich hrají nebo spíše zpívají. Co se týče oněch českých, tak u mě, jak už všichni vědí vede Monika Absolonová a sým elánem a energií také Gloria Fricová, u zpěváka jsem lehce na rozcestím protože jeho jméno udat neumím. Prostě není nikdo, kdo by byl vysloveně na onom vrcholu. Což ovšem neplatí o zahraničí. Tam je těch oblíbenců tolik, že to by dalo na celý samostatný článek. Co se týče dam, tak mohu jmenoval Mayu Hakvoort spolu s Piou Douwes, protože obě zpívají vážně úžasně. Nu a u pánů jasně vede Máté Kamarás spolu s Uwem Kröregem a Serkanem Kayou. O některých z nich jsem se tu už i zmiňovala, na ty další snad dojde časem. Čím to, že se mi líbí? Popravdě na tuhle otázku je celkem těžké si odpovědět, ale řekněme, že mají, ta hudba, kostýmy, ti lidé, své kouzlo, které ne každý vidí. Mnoha lidem už to příjde...řekněme staromódní.

Ovšem v době od dětství, kdy jsem - upřímně - muzikály vypustila se našly další věci, které mají v mé duši své místo. Jako u statisíců (možná spíš milionů) lidí, tak i u mě to byl a je Harry Potter. Knížky jsou podle mého skvěle napsané a moc dobře se čtou. Je pravda, že knížka je knížka a na tu žádný film nemá, protože u knihy nikdo neomezuje Vaši fantazii. Tím ovšem nechci říct, že by se mi filmové zpracování vysloveně nelíbilo, je moc hezké, jen některé věci mě tak nějak zklamaly, což je samozřejmě o tom, že jsem si je představovala jinak. Abych neskákala sem a tam...co se mi u filmu například líbí je výběr herců, neříkám, že souhlasím úplně se vším, ale takový Alan coby Severus je prostě - pan Rickman, jak to popsat, super. Dále i Daniel není špatný. Které filmové zpracování se mi líbilo nejvíce? Zatím nejspíš asi zpracování třetího dílu. Je to možná zapříčiněno tím, že se mi třetí díl líbí nejvíce i v knižní podobě (J. K. Rowling nám všem prokázala neuvěřitelnou "službu", že tyhle knihy začala psát) a za ním je hned v závěsu díl pátý a šestý. Spolu s tímto tématem souvisí sbírání samolepek do sběratelského alba. Nejspíš si řeknete, že je to dětinské, ale moc ráda bych alespoň jedno z oněch alb skutečně dosbírala - ono ve dvou už mi toho moc nechybí xD. Tak snad někdy...
Dalším odvětvím mého stromečku je i Pán Prstenů. Víte, připadá mi, že už jen proto, že to byla série (spíše filmová, co se týče vydání knih, bylo by to...řekněme o něčem jiném) která šla témeř souběžně s předchozím tématem, tedy Harrym Potterem, tak se většina (neříkám, že všichni) lidí rozdělila na "tábory HP x LotR". Což mi připadá, řekněme...že se ti lidé asi hodně nudí. Přece to, že se mi líbí jedno, ještě neznamená, že to druhé ne. Ovšem tady jsem neměla možnost (zatím) přečíst celou knižní ságu, ale i tak se mi onen příběh líbí. Oblíbenou postavou je mi zde Chodec, jinak řečeno Aragorn, jak v knize, tak ve filmu v podání Vigga Mortensena, protože to je pro mě také "Pan herec" stejně jako Alan. I když uznávám, že film je v určitých pasážích dost "natahovaný", ale někdy to prostě nejspíš jinak nejde.
Nechci tu tvrdit, že jsem v knihách ležela už od samého dětství, ale spíš se jedná o důležitou součást mého bytí. S postupem moderní techniky tuto zálibu doprovází hudba, ale k té se taky dostanu, za moment. Co ráda čtu...hm, tak nějak různě, ovšem co mě moc nebaví jsou detektivky a přeslazené romány pro náctileté typu "Měl mě vůbec rád?" apod. (taky jsem si prošla tímhle stádiem, ale myslím, že mi to bohatě stačilo). V této době, ač to bude znít divně, si radši vezmu knížku a čtu, než abych zapínala televizi, ve které stejně nic zajímavého poslední léta není. Poslední dobou mi sice ani na čtení moc času nezbývá, ale když, tak se snažím přelouskat třetí díl Twilight ságy. Kterou tu z toho důvodu, že ji nemám dočtenou zmiňovat nebudu. Takže je klidně možné, že jako stará osoba skončím ve svém oblíbeném křesle u okna s knihou v ruce, ale ani mi to moc nevadí, nakonec, kdo ví, čeho se dožiju a čeho ne.
První z dost odlišných větví mého života. Jak napovídá avatar jedná se o anime. Tuším že minimum z Vás ho bude znát, ale i tak ho zmíním. Nese název Shaman King. Proč zrovna ten? Nemá cenu to tu okecávat v tom směru, že se mi líbí grafické zpracování, když u všech těchto seriálů (Death Note, Pokemón, Digimón ad.) se jedná v podstatě o jeden a tentýž styl. Co mi tedy zbývá? Příběh. Ten mi připadá kouzelný. I dějové zpracování jak celého seriálu, tak samotných postav. Má i svůj styl humoru, který není - podle mě - nijak přemrštěný. Nemá smysl se tu příběhem zaobírat, protože to by bylo - s mým stylem všechno hrozně okecávat - nrejspíš na hodně dlouho. Jedním z dalších důvodů, proč ho tu zmiňuji je, že se tu postupem času objeví obrázek s jednou z postav (je načasován na 8.2.). Tak snad se k němu někdo vyjádří a nebudete mě mít za totálního cvoka, když už to víte xD.
Další větví jsou samotné pohádky od Disneyho. Vím, zní to divně, ale milovala jsem je už jako malá (a nezáleželo na tom, zda se jednalo o knižní nebo filmovou podobu) a to mi zůstalo. Jen se to dopracovalo do stádia, že nesejde na tom, zda jsem v našem, tedy českém znění, nebo v originálu, tedy angličtině. Písničky jsou zde mnohdy krásně zakomponované a navíc se smyslem. Tedy ne, že by jiné smysl neměly, ale mají smysl spolu s příběhem a jistým ponaučením z něj plynoucím. Nedávno jsem s Gringer probírala co vše jsme viděly (ovšem nejen od Disneye, ale obecně animovaný film) a byla to celkem legrace. Tedy hlavně si vzpomenout na název =). Navíc taková Pocahontas, Lví Král, nebo Malá Mořská víla je na dobu svého vzniku udělaná (co se týče grafiky) podle mého dokonale. Každý má něco, jen někdo toho má v hlavě tak nějak víc...možná až moc.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rozhodla jsem se tohle rozepisování teď utnout, a kdybych se náhodou k tomuto tématu někdy chtěla vrátit, tak určitě vím, čím pokračovat. Díky všem co to přetrpěli. I za případné komentáře. A hlavně těm, co mě nebudou mít za úplného blázna.

(tento článek byl načasován)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aneta Aneta | 4. února 2010 v 12:45 | Reagovat

Krásnej článek, klidně mohlas pokračovat, mě to dost zaujalo :-)

2 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 4. února 2010 v 17:42 | Reagovat

Přiznávám, že to bylo hodně zajímaý čtení, ale za blázna tě určitě nepovažuju. To bych mohla se svýma různorodýma zájmama říct i o sobě, a že jsou některý ve značným protikladu.
P.S.: Krále šamanů jsem taky jeden čas sledovala, takže ten název mi překvapivě i něco říká :D

3 Terča Terča | Web | 6. února 2010 v 18:11 | Reagovat

Ahojky,
ruším blog, ale mám nový tak jestli chcete spřátelit nebo tak písněte.
www.terezcinaplaneta.blog.cz

4 Gringer Gringer | Web | 7. února 2010 v 16:09 | Reagovat

Ty a blázen? pokud ano, připiš si mě jako garde :D... Krle šamanů sem neviděla... POtter a prsten.. :D... je klasika a disneyovky... na ty čučím pořád :D naposledy jsem viděla aristokočky.. (blbina:D..)

5 Simona Simona | Web | 9. února 2010 v 18:50 | Reagovat

Zajímavý a moc hezky napsaný článek. Zase jsem se o tobě dozvěděla něco nového. Budu se těšit třeba i někdy na nějaké pokračování!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama