
Mám celkem po náladě...zajímavé jak jsou proměnlivé, v jednu chvíli je člověk nadšený a pak zas pravý opak. Stačila k tomu jedna dnešní návštěva na jistém blogu (jmenovat nebudu, nebo mě opět někdo nařkne, že někoho obviňuju, takže koho si pod tím představíte je jen Vaše věc). Víte sama sebe považuju za celkem klidnou povahu, ale občas i u mě povětstný pohár přeteče.
Když si vzpomenu na úplné začátky tohoto blogu, musím se pousmát, jak velký pokrok zaznamenal během své existence, ač to možná zní divně, je to pro mě jakýsi vnitřní úspěch. O to víc mě poslední dobou vytáčí jistá skutečnost, že téměř cokoli, co jsem si vysoslila z mysli ať už se to týče grafiky, či doplňků jistých článků, nebo něčeho jiného se na onom jistém blogu objevilo během pár dní také. Vím, asi je to dětinské, ale poslední dobou mě to vážně štve, ale zároveň to dost mrzí. Víte, každý jsme přece svůj, tak proč se tak nechovat a nebýt vlastním způsobem originální? Nevím, asi mentalitu jistých lidí nechápu. Možná proto jsem se rozhodla tento blog ze svých návštěv na jistou dobu raději vypustit. Neberte to nijak osobně, jen jsem měla jakousi potřebu to celé napsat.
PS: Pokud se tu najde někdo, kdo ví, koho tím míním, výslovně Vás žádám, abyste ho/ji nejmenovali! Díky. Na otázky typu: Myslíš mě?/Jsem to já? tady odpovídat nebudu. Jinak komentáře či vyjádření uvítám. Díky za čas.

Já tě naprosto chápu