
Nechci tenhle článek nadepsat datem 13. 6. z jistých důvodů. Jak jste si možná někteří z Vás všimli, měla jsem mezi chystanými akcemi v tento den napsané Kladivo na čarodějnice, zároveň jsem to spojila se srazem FK divadel. Pozvala jsem svou kamarádku, nechtěla jsem jet sama a přeci jen, ty vítězné lístky byly dva, tak co...navíc jsem to slíbila. Tak snad jsem ten svůj slib, alespoň z části dodržela. Tento sraz byl mým třetím a měla jsem tu čest se osobně setkat s Miri za což jí děkuju. Tentokrát jsme ani nestihly úvod srazu, ale i tak to bylo super. Šly jsme se podívat na jeviště divadla, kde byly k vidění i některé rekvizity z Draculy a měly jsme možnost prohlédnout si zblízka ony nádherné kostýmy. Poprvé jsem se podívala na terasu DH a musím říct, že ačkoliv nijak výšky nevyhledávám, výhled odtamtud je úžasný. Koneckonců, kolikrát se člověku poštěstí vidět Prahu tak trochu z výšky? Opravdu to bylo krásné. Na srazu jsme si užily i legraci, třeba ve chvíli, kdy jsem se na pár okamžiků záměrně přejmenovala. Osobně jsem také rozšířila svou skromnou sbírku podpisů o Libušku Vojtkovou. Nevím, přítomný Pepa Vágner mě nijak nelákal. Nic osobního proti němu nemám, tak nevím. Mezi dalšími přítomnými, které jsme společně s kamarádkou zastihly, byla Kiki s Alanem a Tomáš Beroun, pak už jsme si vydaly na pátrací akci po divadle Milenium...
Naše pátrací akce započala přestupem na linku C v pražském metru, to bylo v pohodě, říkala jsem si, že najít divadlo nebude žádný problém, obvzlášť, když jsme si vytiskly i mapku. Jenže omyl, od metra jsme se vydaly na opačnou stranu a bloudily po ulicích Prahy a hledaly a hledaly...pak když už začínal čas až moc rychle utíkat, ptaly jsme se asi 6-ti lidí, bohužel každý z nich nás poslal jinam, tak jsme bloudily a bloudily...nakonec jsme zase skončily u stanice metra z níž jsme vystoupily a šly teď už správným směrem, jenže nám zbývalo tak 10 minut. Jak to stihnout, když ani nevíme, kde hledat? Čas utíkal. Prošmejdily jsme i jakousi tržici a pak se držely podél zdi a když bylo několik málo minut po 14:00 tak jsme ono divadlo konečně našly. Bohužel zákon schválnosti funguje, tedy alespoň v našem případě. Zjistily jsme totiž, že představení v ten den se musela zrušit kvůli hydraulické závadě. Glorča mi to sice psala na mail, jenže nám doma nešel internet, takže jsem na to přišla až k večeru. Nelituju toho, že jsem jela, alespoň jsem kamarádce udělala radost na sraze, je moc ráda, za fotku Alana a ostatní podpisy a řekla, že až bude další sraz, mám dám vědět a taky moc děkuju Glorče, situace se řeší a až budu vědět nový termín, určitě dám vědět.

Co to bylo za sraz? Zaujalo mě to a chtěla bych vědět víc. Děkuju za pochvalu, ale na tvé designy nemám :-(