
Jak to jinak napsat? Už je to tu zase...omlouvám se všem, ale pokud vůbec, tak sem budou přibývat články načasované. Není to poprvé, já vím že ne. Snažila jsem se i namluvit, že jsem to uznala sama sobě, že mě to už nerozhodí. Lhala jsem. Nevím jak poručit citu. Že pomůže čas? To mi někteří říkali už minule, tak proč se to všechno vrací? Končím, už nemám síly si něco namlouvat.. Člověk by ani neřekl, že něco takového Vás unaví. Ničí mě to, jak se mám bránit? Jak dlouho to lze vydržet? Nevím...
Duše, část mého já...
...kéž bych tak věděla, jak se zapomíná...
Jenže každá tahle vzpomínka má...
...rýhu v srdci zanechá
Bolí...pálí...
Kdy se zacelí?
Kdo ví...?
(Můj chabý pokus o rým...radši skryt v článku)
nevím co bych ti na to měla říct....ale rým se ti povedl