
Připadám si poslední dobou jako z jiného světa...abyste alespoň částečně rozuměli...procházím si jedním z horších období...a mé kamarádky, pokud to tak lze nazvat se ke mě chovají jako bych...no radši no coment...Víte co mě štvě nejvíc? Když ony něco potřebují (i z pohledu vyslechnutí), tak to jsem jim dobrá, ale jakmile mám problém já, tak jedna (ta jež jsem naslouchala vždy, když to potřebovala) mě pošle do háje, že jsem sobecká a ta druhá mi napíše, že chci, aby mě někdo politoval. Popravdě mám celkem rudo před očima. Musí být člověk, vždy když má nějaký problém, být politováníhodný?!
(Tento článek není mířen proti Lucce, Markovi a Gringer)
Nikdy jsem nevěřila tomu, že jsem něco takového napíšu...světe div se, píšu. Překvapuju sama sebe. Je to "úžasná" ukázka toho, že když si člověk myslí, že má přátele, realita mu po chvíli sundá růžové brýle a odhalí někdy až moc krutou pravdu. Říkala jsem si, že už jsem si na tohle zvykla, ale jak tak vidím, šeredně jsem se spletla. Na to si člověk asi nezvykne nidky. Stále mě to dokola přesvědčuje, že nemá cenu si namlouvat, že na mě někomu kromě rodiny (snad) záleží. K čemu? Jediné tři osoby považuji za své opravdové přátele a ty jsou zníměny v závorce. Už nemám sílu si pořád něco namlouvat...věřit, že i já se dočkám lásky?? No jistě, fráze, "každý se jednou dočká" atd. už jsem slyšela tolikrát, že je mi z nich zle. Možná je to tím, že se "neumím" zamilovat do někoho pro koho bych existovala, možná ne, ale posuzování tohoto, buďte tak hodní a nechejte, na mně (!). Věřit v to, čemu se říká přátelství "na život a na smrt"?? V dnešní době? Kdy Vám člověk, kterému jste věřili a považovali ho za svého přítele po několika letech, řekne, že Vám nikdy něvěřil? Proč žít ve stálém klamu?? ... Co jsem tímhle článkem chtěla sdělit? Jednoduše to, že si potřebuju popovídat, neznamená, že mám děsnou touhu po lítosti! Nechci lítost!! Chtěla jsem jen (alespoň malé) porozumění!! To jsem toho chtěla tolik?! Což mě celkově vede k tomu, že zřejmě nemá smysl se někomu s něčím svěřovat, takže au revoir ... ! Co už..."zemřít je snadné, to žít je těžké." Pokračování možná zítra.
to sou piindy ... koukám, že máš stejný týden .. kamarádky začali odhalovat co sou zač ... jj chápu tě ... Já sice nejsem tak zamilovaná ale z části duše jo a z části ho nesnášim ... a ty dvě se mezisebou perou ... tohle si prosím nech pro sebe ;) si jediná kdo o tom ví :D ... kažopádně děkuju za závorku MTR ... fakt .. si jedna z těch úžasných a pozoruhodných lidí kterým sem dala část své duše