Uznávám, že jsem sem delší dobu nenapsala žádnou ze svých "úvah" Tak to teď možná napravím. Proč zrovna tenhle název článku? Nic není tak, jak se zdá...aisi proto, že to tak bude. Nejlíp se to dá popsat asi na lidech...na kterých?
Na přátelích. Tedy na těch lidech co jste považovali za přátele...Co tím myslím? Znáte ten pocit, když poznáte někoho, kdo je Vaším "nejlepším kamarádem(kou)? Uznám, že já už párkrát ano a ve většině případů jsem se bohužel spálila...Ale všechno má své pro a proti, protože díky tomu jsem se sblížila s lidmi, kterých si velice vážím a nikdy dřív bych neřekla, že se s nimi budu vůbec bavit :)
Ovšem co se týče poslední doby, tak jsem nejspíš měla několik dnů D za sebou a určitě nějsem jediná. Jedna z mála dobrých věcí je, že jsem se opět udobřila s dluholetou kamarádkou...no ano, tenhle spor mě hodně tížil. Ale vše se změnilo k lepšímu když jsme si to vysvětlily, za čož jsem vděčná. Tohle je ovšem mimo myšlenku tohoto článku...o co mi šlo, když jsem ho začala psát? Nikdy doopravdy nevíte jaký daný člověk je, dokud nedojde ke sporu. Zní to šíleně, ale asi to tak bude. Jako dobrý příklad mi možná poslouží tahle představa: Život je co se týče přátel, jako maškarní ples. Na začátku se neznáme, pak příjde období, kdy se na nás několik lidí z pod masky "neustále usmívá". Nejspíš si v tu dobu říkáme, jak je ten život krásný. Ano, možná. Poté nějakou dobu tato eufórie trvá, u každého je to jiné, jenže pak stejně jednou příjde čas, kdy nám život stáhne z očí ony růžové brýle. Někdy totiž stačí i malý podnět a dojde ke sporu, nezáleží na důvodu, ale na tom, jak se zachováme. Při sporu si totiž většinou ty spousty lidí stáhnou onu veselou masku. My v tu chvíli vidíme jaký daný "přítel" ve skutečnosti je. Což ne vždy je tak "milé" jak bychom chtěli. Občas to i hodně bolí, protože Vám ten kamarád(ta kamarádka) přirostli hodně k srdci. Každý má svou masku, jen záleží jak se chová s ní, a jak bez ní. Říkáte si někdy, jak jsem se s ním(s ní) mohla vůbec bavit? Co v takovém případě děláte?

Ovšem co se týče poslední doby, tak jsem nejspíš měla několik dnů D za sebou a určitě nějsem jediná. Jedna z mála dobrých věcí je, že jsem se opět udobřila s dluholetou kamarádkou...no ano, tenhle spor mě hodně tížil. Ale vše se změnilo k lepšímu když jsme si to vysvětlily, za čož jsem vděčná. Tohle je ovšem mimo myšlenku tohoto článku...o co mi šlo, když jsem ho začala psát? Nikdy doopravdy nevíte jaký daný člověk je, dokud nedojde ke sporu. Zní to šíleně, ale asi to tak bude. Jako dobrý příklad mi možná poslouží tahle představa: Život je co se týče přátel, jako maškarní ples. Na začátku se neznáme, pak příjde období, kdy se na nás několik lidí z pod masky "neustále usmívá". Nejspíš si v tu dobu říkáme, jak je ten život krásný. Ano, možná. Poté nějakou dobu tato eufórie trvá, u každého je to jiné, jenže pak stejně jednou příjde čas, kdy nám život stáhne z očí ony růžové brýle. Někdy totiž stačí i malý podnět a dojde ke sporu, nezáleží na důvodu, ale na tom, jak se zachováme. Při sporu si totiž většinou ty spousty lidí stáhnou onu veselou masku. My v tu chvíli vidíme jaký daný "přítel" ve skutečnosti je. Což ne vždy je tak "milé" jak bychom chtěli. Občas to i hodně bolí, protože Vám ten kamarád(ta kamarádka) přirostli hodně k srdci. Každý má svou masku, jen záleží jak se chová s ní, a jak bez ní. Říkáte si někdy, jak jsem se s ním(s ní) mohla vůbec bavit? Co v takovém případě děláte?

si muj clovek nevim proc ale ziskala si me tenhle blog je fakt uzasnej ty uvahy o tech knizkach kresby a harry potter to je proste moje !!! xD