Nudíte se? Kupte si medvídka mývala, teda alespoň to se říká, a co na tom? Je jedno co si koupíte....
Nevím od dané chvíle jsem "duší mimo tělo" jenže proč? Nemyslete si, není to láskou, to bych mimo byla už několik let a zbytečně. To je něco co se snažít nejvíc utlumit, aby to tak nekousalo svědomí a neničilo duši. Nedávno jsem slyšela jedno moc hezké přísloví: "Každý člověk by měl mít na nebi souhvězdí složené z přátel." Něco pravdy na tom je, ovšem doplněné paradoxem, protože, nikdo Vám už neřekne, že i ty hvězdy můžou padat a mizet ze života. Ať už kvůli nedorozumění, nebo nějaké hádce. Jenže hvězdu, která už jednou spadla zpět jen tak nevrátíte, i když chcete sebevíc. Já osobně jsem ráda za tu hrstku opravdových přátel, které mám. Na spočítání jejich počtu mi možná stačí jedna ruka. Co Vy? Jste rádi středem pozornosti a máte spoustu přátel o kterých můžete říct, že se nikdy neotočí zády?...Jak tvrdá je ta škola života, že? Nu co, mým životem už prošlo spoustu lidí, co jsem považovala za přátele a jak jsem dopadla? Vždy jsem nakonec byla za "blbce" Proč? Protože jsem věřila. Zní to možná šíleně, ale myslete si ostatně co chcete. U mě asi nejvíc platí citát: "Přítel je ten kdo Vám podá ruku, ale dotkne se Vašeho srdce." Na to, že jsem některým lidem dobrá jen když něco potřebují jsem si už zvykla, ovšem dnes jsem došla k přesvědčení, že se sebou opět musím něco udělat, říkejte si, že jsem sobecká a bůhví jaká, je mi to jedno, každý má právo utvářet svou osobnost a záleží na něm zda se o to pokusí.
Jak tak na to koukám nějak mám problém napsat delší článek, proto budu končit jen bych měla dokončit myšlenku. Proč jsem "mimo"? Hmm...nevím jak to správně pojmenovat, tak, aby to nevyznělo hloupě. Možná duševní dospívání, uvědumuji si spoutu věcí, které byly mým očím skryty. Je to možná důvod proč jsem občas pesimistická, možná taky ne. Napsala jsem co jsem chtěla, jestli to někdo bude číst, třeba to ani nepochopí a když ano, budu ráda i když to není nijak důležité. Tak se mějte