Tak se pomalu blíží tenhle zvláštní svátek...neočekávejte žádná srdíčka, jen mojí krátkou úvahu.
Co mě napadne, když se řekne Valentýn? Pro mě je to den jako každý jiný. Snad všichni v mém okolí jsou z něj na větvi, až na pár výjimek. "Bože co mu/jí koupím?" Tyhle otázky fakt nejsou nic pro mě. Nejsem odpůrce zamilovanosti to vůbec ne, jen patřím k těm, co to nemohou posoudit a řeči: "To přijde" nebo "Tak s tím něco dělej" mě taky nechávají v klidu. Až za pár let možná budu psát něco jiného, ale co já vím, co za těch pár let bude? Nic. Proto Vás žádám, aby, jste ode mě neočekávali žádnou srdíčkovou a pusinkovou "výzdobu". Občas mě až zaráží, jak jsou někteří "zamilovaní" bezohlední, ale co, každý jsme jiný.
