Lidská opatrnost, vlastnost, která je mi hodně blízká a určitě nejen mě….
Dá se říct "S opatrností nejdál dojdeš"? Nevím osobně jsem nejvíc opatrná, co se týče mého okolí a přátel. S pečlivě vybranými přáteli, může vzniknout přátelství, které nám v dalším životě může hodně pomoct, ať už se to týká podpory nebo čehokoli jiného. Například když si nedáte pozor před kým si "vyléváte své srdce" tak se Vám to za čas může vymstít. Dál znám hodně lidí, mezi které sama patřím, kteří nejdou do všeho po hlavě a raději si to všechno nejdřív opatrně promyslí, zda to má smysl. Mě to lidé většinou připisují k tomu, že jsem ve znamení Vah…váhavá váha, no nevím, jestli je to tím to ať posoudí jiní. Samozřejmě, že by se člověk kvůli opatrnosti neměl bavit s nikým, ale jen s tím s kým se bavit chce a ne s každým na ulici. Je, ale také faktem, že i pečlivě vybraný přítel Vás může zklamat a podrazit a tomu se pak nijak ubránit nedá, protože když to člověk zjistí je už většinou pozdě. Jasně opatrnost se týká spousty dalších věcí ať už si "opatrně vybíráme partnera do života" nebo se jen snažíme v klidu prožít svůj život a tak si opatrujeme svůj domov a nehrneme se do žádných extrémů. Ve škole nám byla položena otázka "Vážíte si sami sebe?" Tohle většinou asi záleží na tom, čeho chceme v životě dosáhnout a jestli si věříme v tom, co nás baví. Jenže co máme strach se podělit o to, co jsme vytvořili (například nakreslili) a bojíme se výsměchu nebo bůh ví čeho? V tomhle případě by měla jít ona opatrnost stranou, protože vlastně ničíme sebe a svojí budoucnost… Jak to shrnout? No asi tak, že v některých případech je opatrnost dobrá a někdy ne, co a jak už musíme poznat sami to nám nikdo nepoví…
Opatrnost je podle mne na místě,když je člověk vystaven určitému ohrožení života.Jinak mám za to,že by člověk měl být akční a nebránit se novým zkušenostem.Měl by zdravě riskovat i za cenu případného zklamání,vždyť každý nezdar přináší nějaké poučení.